Reishi božská houba

Reishi (česky lesklokorka lesklá, latinsky Ganoderma lucidum) je houba podobná a příbuzná choroši. Parazituje na pařezech, kořenech a kmenech listnáčů v lesích mírného pásma Evropy a Asie. Nápadně lesklé nažloutlé plodnice dorůstají velikosti až 30 centimetrů.
V čínštině se pro ni používá názvu Ling zhi, což se volně překládá jako „božská houba nesmrtelnosti“ nebo „bylina duchovní síly“. Už i v našich končinách si ji nejeden člověk, pro nedocenitelný vliv pro tělo, oblíbil. Reishi totiž obsahuje velké množství bioaktivních látek, pro které je tak jedinečná a hojně využívaná. Její význam je spojován jak s pozitivním efektem na naší fyzickou, tak i psychickou schránku. Reishi bychom mohli přirovnat k přírodní chemické továrně. Obsahuje přes 200 sloučenin, jejichž názvy nám nic moc neřeknou, takže je zde uvedeme pouze v okénku pro studijní typy, důležité je ale vědět, že mají široké spektrum účinků. Nejvíce ovlivňují činnost jater, kardio-vaskulární systém a imunitu.  

Povídá se o tom, že by se snad o Reishi mohlo vědět už před neuvěřitelnými 5000 lety. Co lze ale doložit, je fakt, že se tuto houbu znali už okolo let 2700 př. n. l., za života císaře Shennonga. Za jeho vlády vznikla nejstarší kniha na světě na téma bylinky a související medicinální témata s názvem „Shen Nong Ben Cao Jing . V takzvaném „kánonu bylin” se objevuje právě i Reishi. Dokonce už tehdy byla zařazena mezi nejvyšší byliny, takzvané královské rostliny a rozlišovalo se šest typů lesklokorky. Konkrétně lesklokorka červená neboli Ganoderma lucidum měla prodlužovat život, posilovat srdce a kognitivní funkce. Tradiční čínskou medicínu založili taoisté a „ling-č’“, jak se v Číně nejčastěji Reishi říká, právě tuto houbu považovali za nejdůležitější. Mimochodem, nádherný překlad čínského jména zní „bylina duchovní síly“.  Dlouho nebyla Reishi dostupná obyčejným lidem. Protože je tato houba v přírodě vzácná, mohli ji využívat jen privilegovaní a bohatí členové asijské společnosti. Mezi ostatní obyvatele se Reishi dostala až s jejím umělým pěstováním, které se rozšířilo hlavně ve 20. století.